Osoba pracující v týmu vykazuje koeficient výkonu mnohem méně, než kdyby pracoval sám. A to nezávisí na složitosti úkolu.
Všimli jste si někdy, že když provádíte úkol s někým v páru, nedáte to nejlepší? V době, kdy se musíte vypořádat s jiným druhem úkolu sami, děláte ve své moci vše možné a ještě více. Toto není nehoda, toto chování má své vlastní vysvětlení. Takové chování je ve vědeckém světě definováno jako sociální lenost nebo Ringelmanův efekt.
Co je to a kdo je Ringelman? Je to jednoduché, Ringelman je francouzský psycholog, který asi před sto lety prováděl řadu psychologických experimentů na lidech. Účelem a úkolem bylo prokázat, že osoba pracující v týmu vykazuje koeficient výkonu mnohem méně, než kdyby pracoval sám. A to nezávisí na složitosti úkolu.
Před mnoha lety byl proveden zajímavý experiment, pro který vzali skupinu lidí, tzv. Experiment. Jejich úkolem bylo zvyšovat maximální počet kilogramů, kolik mohli. Poté byli lidé rozděleni do dvojic a museli udělat totéž, ale ve dvojicích. Výsledky experimentu šokovali vědce. Čím více lidí ve skupině, tím menší váha by každý z nich mohl zvednout ve srovnání s výsledkem, když pracovali samostatně. Tento efekt se nazýval sociální lenost.
Vysvětlení lidského chování je velmi jednoduché. Pokud tedy člověk pracuje sám, nemá na koho spoléhat a dává vše, co je v jeho silách, pracuje na výsledku. Pokud ale člověk pracuje v týmu, jeho logika je velmi odlišná od logiky nezávislé práce. Při práci v týmu člověk spoléhá na ostatní, na to, že pro něj někdo něco udělá, že se mu nedaří dokončit nebo dát vše, co je v jeho silách. A nikdo si nevšimne, že je fyllitický nebo se nezmění.
Když se zvýšil počet účastníků ve skupině, míra úspěšnosti každého z nich klesla. Týmy z velkých skupin lidí proto brání osobnímu rozvoji jednotlivce a ne vždy pozitivně ovlivňují výsledek jako celek. Takto funguje lidská psychika. Někdy, za účelem dosažení maximálních výsledků, by šéfové neměli seskupovat své zaměstnance, jinak naopak relaxují. Takto je uspořádán život, v týmu je mnoho parazitů, kteří nepracují, ale dovedně mohou předstírat, že jsou aktivní. Zatímco někdo opravdu tvrdě pracuje, ale jeho práce si nevšimla a často si ho nevšímá.
Žádná sociální technologie, výcvik ani přístup nemohou narušit lidské myšlení. Manažeři by měli tento faktor ve své práci vzít v úvahu a vyvodit závěry, že ve skupině se osobní koeficient schopností zaměstnanců snižuje.